Pro skřivánka

Obloha ještě čeká.
Jako píseň mihotá.
Zvučím a zním.
K jasu se obracím.
Svůj chorál zřím.
V tónech zním.

Slovo je chlebem mým.
Ty máslem a pohádkou.
Tetřev se vznáší
nad hlavou.

Ach, jednou.
Projdu za Tebou.
Budu Tvůj obraz
i mezi stěnou.
Nalezenou i chtěnou.

Bude Tě líbat
a hladit i dále
nejen slovy.
Ty víš, vysněný.

Dálava je vlastně blízká.
Cit žije. Růže sladká.
Milá vrátka.

Cítíš, jak vnikám do vánku
a hlídám naši pohádku.
Ach, nejmilejší skřivánku.

Zpívej v citu luny,
ty znovu nalezený,
i když je můj život nevšední,
Ty vždy jsi.

Miluji Tě navždy.
Ach, ladím Tvé struny.
Jsi láskou posvěcený.
Mnou pomilovaný.