Láska ke stromům

Maluji strom.
Miluji ho.
Ví to on.

Maluji kořeny.
Sonátou hlazeny
a štěstím zlaceny.

Objímám kmen.
Roste z písmen.
Přijímá v slasti jmen
a je hádankou i snem.

Už stojím a větve držím.
Podobají se věžím.
Zelenají se
a s tajemstvím se blížím.

A on kvete a já s ním.
Osud si přiblížím.
Je jaro,
co z hnědé se zazelenalo
a z koruny promluvilo.
Miluji pevnost i důvěru
v přírodním stanu.

Až budu unavená,
přijdu do stínu
a pak se nahnu
a lásku vdechnu.
Vděčna kořenu.