vůně jara
vůně jara
možná jsi poslední
vůní jara
vzpomínkou
jak moc
jsi ještě chtěla
to rozkvetlé darovat
a jít
jít
kráčet loukou
posečenou
až tam za ohyb
a jako medonosná
včela
zanechat tu vše
proč jsi žila
tak samozřejmě
nedávat nic
na odiv
možná jsi poslední
vůní jara
vzpomínkou
která neuvadá
tou dávající
smysl žít
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk... a jít
jít
kráčet loukou
posečenou
až tam za ohyb ... šla bych :) moc dobře se četla, plynula
07.05.2022 08:14:27 | lawenderr
Zdeni s dovolením si tuto uložím...je přenádherná! Určitě ji přečti na čtení... určitě:) Vstávám Tvou básní nadšená díky!!
07.05.2022 06:29:18 | Malá mořská víla
děkuji… z
09.05.2022 17:55:04 | zdenka
Krásné
07.05.2022 00:12:11 | mkinka
U nás na chalupě, kvetoucí louky nesečou, tak čeho se bát Zdeničko?
06.05.2022 22:56:35 | Vivien
S tou na odiv. Ve zkrytu kráčet a naslouchat. Srdce jak volátko, v duši věčný máj. Neubývat a věřit, i v pozemský ráj.
06.05.2022 22:40:15 | šerý
Ta, která dává smysl žít a zůstává. Květy srdce, milá Zdeničko
06.05.2022 22:01:45 | Akrij8