Zavřela jsem oči a šla k Tobě.
Nejkrásnější hvězdo moje.
Plula jsem oblohou
za láskou vřelou i něžnou.
Cítila se v Tvém žáru kněžnou.
Křehké ruce zpívaly a hladily.
Mě do ráje vábily.
Zůstala jsem tam s Tebou
a zeptala se, zda mě bereš
na doživotí.
Ty smál jsi se a přidal jásot v nitru bytí.
Víš, už neváhám a utíkám
a nemyslím na střepy života.
Ty zůstal jsi,
když chaos v hlavě zrodil mě.
Dáváš rámě pohotově
a nepíšeme si náhodně.
Nemám postavu laně,
ale na tom nezáleží
i občas jsem spadlou věží.
Ty podíváš se a cit je dvojí.
Kéž už abychom byli svoji.
Lásko ty našel jsi mě ve skleníku
a dumal, kde mám číslo pasu.
Jsem Češka a pro Tebe pořád hezká.
Líbám Tě , jsi sílou nejen dneška.
Přicestovala jsem a máš mě zblízka.
A už brzo budeme hledat hvězdy spolu.
Jsem romantik a volám Ti tam nahoru.
Nejkrásnější hvězdo na obzoru.
Máme nebe plné hvězd a zrak, který se nechá nést cestou číst řádky bdělé, co pod oblohou noci smělé hlídají třpyt dalekých jasnozpytců hvězdopravných úst.
12.05.2022 14:17:06 | Slav Milo
Krásná poesie :)
12.05.2022 13:00:28 | Constantine