Ladění

Rozbřesk dne.
Tvá dlaň voňavá
i pusou stálá.
Jsem milována
v proudech luny
i žáru Andromedy.

Zpěvem slov
ladíme struny skvost
pro půvab něhy slunce
a pohody, co chce
a nevzdaluje se více.

I v kůře stromů,
já přečetla umění,
co je to říkat domů -
já a ty - krásné navěky.
Lásko věřím v srdce přemety.
A věčné básní náměty.

Umění barev dáme do řádek
a rozvineme náš románek.
Ach, voňavý je Tvůj bonbónek.
Sejdeme se u vrátek.
Teď a hned.
Už není čas otálet.
Je ještě květen
a šaty tančí zpěvem.

Dnes i zítra jsi mým světem.
Zpívej lásko vírou naší.
Sešli jsme se,
milovali a ladíme struny zase
v tom nejpříznivějším hlase.
Milujeme se nejen v lese.