ŠESTIKRÁSKY
ŠESTIKRÁSKY
Sevřenými rty oždibávám okvětní lístky šestikrásky
zaháčkované v rozsoše na puklině kůry
a poslouchám, jak koruna jejího stromu
hlasitě šeptá mi shůry:
Ještě, ještě, ještě! …
… I posledního z lístků mne zbav!
Leb mi pak sevřela v dlaních.
Jako když dáví mě dav.
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk13.06.2022 15:49:35 jitoush
...A dav Tě vyplivne.....a budou opravdové Sedmikrásky,ty už nesvírají......ty už léčí.....Ji.
11.06.2022 11:32:43 Frr
dav vždycky šlape po květech-nemaje zdání o cizích barevnejch světev...je jako špona v řiti lásky-dědičná kletba uřvaný chásky...ST*
11.06.2022 06:30:02 básněnka
Řekla bych že láska má svá ukrutenství, skrytá i ta, co jsou víc na očích, poslední lístek sevřel bez obav...i ji pak schvátil skorodav :-)
11.06.2022 00:39:37 Vivien
Uf, šestikráska ukrutná, dovede potrápit, občas i sami sobě. Adéla asi ještě nevečeřela, tedy zírám, toto je něco.
