Mamince

Mami, namalovala jsem sluníčko.
Víš, básním maličko.
Uteču ke třešním
a možná i pecky sním.
V ruce smích i líc
z koruny stromů.

Ty: " Co tam děláš? Pojď dolů!"
Den utichá
a strom už tam není.
Vyrostla jsem k nepoznání
a dala se do hledání,
kde strom je poznání.

Má jméno - křehké doufání.
Nerozbiji si kolínko.
Běžím a hledím.
Vím, co je mateřské znaménko.

Ach, maminko.
Brzy spojí se časy
a ochutnáme ovoce
i vše, co zahrádka donese.

Je teplo - zaléváme citem
a hladíme se v řádce.
Jsem malá a dávno jsem byla v peřince.