Báseň vrní jemně
v klíně slastně
a zpívá v rozpoložení
i v roztažení do protažení.
Nemá skvrny ba propadliny.
Zpívá a chodí klidně po hlavě,
aby mohla znít sametově.
Pár řádek z jizvy vrátek,
víla běží pro kabátek
a už píše za stěnou
v textu lyrou neměnnou.
A nebo župan dá si na sebe,
slova jsou oblečení
a rodí se pro Tebe.
Ach, nebe.
Vybírám, co kvete.