Voňavá sena

Když spolu jsme chystali voňavá sena,

mému oku se naskytla nádherná scéna, 

Tvé vlasy ve větru tak svobodně vlály

a rumněnce ve tvářích Ti jak jablíčka zrály...

Ladnými pohyby tak jako víla,

tančilas paloukem lásko má milá,

tak jako pisnička tančilas v trávě ,

když k tanci Tě vyzval jakýsi "hrábě"...

S každickým seknutim,žádal jsem s úctou, 

voňavá kvitka,jímž pokrmem stát se bylo poctou

a s omluvou žádal její obyvatele, 

že příbytky dorostou jim,že chci být jim za přítele...

Pak z pramenu čistého,

dalas mi ze dlaní pít ,

na světě není nic víc tak krásného, 

než v lásce ty" obyčejné" věci žít ...