máma
máma
vše ostatní je hrou
umírá vám dcera
i břitva dokáže být tupá
podle toho
jak se na ní člověk dívá
krev nemusí být sladká
vlastní bývá ryzí
umírá vám dcera
vše ostatní
tak cizí
z cizího krev neteče
dítě moje
podruhé a naposled
přiviň ke mně duši
vesmír je nekonečný
a co lidská bolest
počítal kdo s ní
jako když kladl
na oblohu hvězdy
aby žádná nechyběla
a nebývá někdy
příliš brzy
když jiná připadá si
že se opozdila?
Komentáře (8)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk.....Vnímavá slova.....a bolest smířená.....ty světy nesvěty.....Ji.
04.10.2022 22:06:19 | jitoush
k tomuhle nejde najít slova... jen slzy...
03.10.2022 09:00:54 | Sonador
Matky jsou nám půl těla. Děti tělem celým.
01.10.2022 23:11:08 | šerý
Milá Zdenko, nedovolím si osobní pojetí básně, nenáleží mi.
Tak jen, mám kamaráda. Byl z osmi dětí, matka měla těžkou volbu, zajistit všem co možná dobré dětství. Život ho přivedl do dětského domova a konečně měl kalhoty na míru, nikoliv hodně nad kotníky po sourozencích. Proč to píšu. Nevim, napadlo mi, jak je to s láskou vlastních a nevlastních, a jak s bolestí a utrpením, když nám osud dá do vínku takový úděl, že jsme anebo nejsme schopni zpracovat a přijmout skutečnost, že odchází vyprošené. Bolí to stejně? Hloupá otázka, při nepřenositelné bolesti.
01.10.2022 22:58:30 | Vivien
Objímám.
01.10.2022 22:06:06 | mkinka
moc bolestné **
01.10.2022 21:50:12 | jenommarie
alespoň že dcera je smířená… děkuji, Maruško … z
01.10.2022 21:59:10 | zdenka
já děkuji moc TOBĚ milá Zdeničko*
02.10.2022 09:28:56 | jenommarie