Labuť

Kdybych byla labuť bílá
K nebi bych se vznesla
V oblacích zakroužila

Celý den bych létala
Až za večerního šera
Snesla bych se u jezera

U jezera krásného
Pokrytého bílými lekníny
A na něm bys byl ty
Můj labutí princ jediný

Tam bychom se potkali
Až dloužily by se stíny
A pak by se spojily
Ve stín jediný

A pak, brzy ráno
Za jitřního světla
Dvojice krásných labutí
Vzhůru k nebi by vzlétla

Měl bys jen mě
A já zas jen tebe
V tom našem světě
Jen naše by bylo nebe