*-*Štěbetání~

*-*Štěbetání~

Anotace: ~~~~~***~~~~~

 ......

...............

~~~~~~~~~~~~

Ráno mě probouzí štěbetání ptáků

a z blízké tratě rachot motoráků

a taky listí co na stromech si šustí

a když mi řekneš „jsi mé štěstí“.

Někdy mi doneseš do postele snídani

a ještě jednu růži co držíš ve dlani

otevřeš okno a pozveš slunce dál

já nevím proč se mi takový sen zdál.

 

V koupelně mě sprcha vzbudí docela

ne že bych s tebou už být nechtěla

jen o tobě snít už nemá žádnou cenu

ty sis našel dávno v černém ženu.

Ale dál mne budí to štěbetání ptáků

a houkání a rachot různých vlaků

jen slunce si pozvu sama do pokoje

ať jako kdysi ty,mě lásko hřeje.

 

I když slunce mraky zakrývají

a všechno snad živou vodou polévají

z trávy,z květů  déšť smyje prach

v parku v lese i ve všech zahradách.

A ptáci pořád ráno štěbetají

tím štěbetáním slunce přivolají…

~~~

......................

~~~~~~~~~~~

Autor Květka Š., 20.02.2023
Přečteno 118x
Tipy 13
Poslední tipující: Stanislav32, Koala, Bufik, Helen Mum, Fialový metal, šerý, Marten, Jeněcovevzduchukrásného, mkinka
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Krásně popsané obyčejné věci - dýchá na mne z toho vychutnávání života...

21.02.2023 13:30:49 | Koala

Velmi pěkná báseň, možná je v ní hrdost, jakési smíření, a určitě něha, láska k životu... :-)

20.02.2023 19:53:07 | Helen Mum

Štěbetavé, okřídlené dušičky. Jaru od Marie matičky.*

20.02.2023 17:11:33 | šerý

Jé.

20.02.2023 14:51:01 | mkinka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí