Zakletá princezna
Zakletá princezna
Jsem divukrásná rostlina
co pro tebe kvést začíná
Však jak utrhneš první květ
nebude už cesty zpět
Sněhurka jsem sněhobílá
něžná jako lesní víla
Do duše tvé svou duši nořím
v objetí tvých rukou shořím
Jak princezna jsem zakleta
kdesi daleko od světa
Jen ty tam pro mě můžeš jít
osud náš tak naplnit
Když tam pro mě půjdeš
se mnou se pak vrátíš
Něco tím získáš
něco však ztratíš
Co osud nese nám
Kdo tohle ví
Co člověk nezkusí
o tom se nic nedozví
Komentáře (10)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk..a příště napiš tu o zakletém princi...;-)ale pěkně se to čte.
15.05.2023 14:27:35 | Marten
Děkuji. Tu o zakletém princovi neznám :-). Ale mohla bych si ji vymyslet :-)
15.05.2023 14:36:54 | kozorožka
Přesně jak píše Son, Láska je alfou a omegou bytí - jeho vzniku i existence i kolikrát zániku...
Tvá báseň, milá Kozorožko, je naprosto nádherná a krásně pohádková :)
Měj se kouzelně a už pro Tebe letím ;)
14.05.2023 22:33:45 | Ondra
Díky za ocenění. Měj se pěkně, Ondro :-)
14.05.2023 22:43:08 | kozorožka