Rozchod

Chtěla jsem ti ukázat svět,
ale ukázala jsem ti pouze peklo.
Rozkvetl jsi jako květ,
s já sebrala ti světlo.

Každý máme problém jít spát,
tak necháváme led ve sklence tát.
Moje vina byla neomluvitelná,
ta tvoje zase nezapomenutelná.

Každý další lístek padá na zem,
moje slzy tečou proudem,
můj obličej stal se obrazem,
tvůj meč mým soudem.

Ruce pomalu putují na místo, kde bylo srdce,
začala jsem dosahovat svého konce.
Padám k zemi a nedýchám,
bojím se podívat k výšinám.

Na naše zážitky vzpomínám
a tvé "miluji tě" ve své hlavě slýchávám.
Oba jsme svými ústy věčnost slíbili,
ale z věčnosti se do reality vrátili.

Prsten si mi na prstu zanechal,
a za jinou jsi dál pospíchal.
Nevyčítám ti nic, co jsi udělal,
ani že jsi mě takhle opustil.
Mnoho jsi toho semnou prodělal,
ale hlavní je, že jsi mě tu nechal.