Venku zpívají ptáci
a já Tě mám před sebou.
Období, které žilo duhou.
Ňadra krotká
a slova snů.
Chodím mezi angreštem i rybízem.
Dal by sis ho s medem?
Nevím ani, kde jsi.
Kolín je Polabí.
A zem ke klidu navádí.
Kde jsi lásko má?
Šla jsem okolo,
kde je hasičská stanice.
Syn tam chodil jako malý.
Roky utekly.
Kolik má kniha lásky kapitol?
Píšou se knihy na pokračování?
Dneska slunce svítí
a můžeme mluvit o počasí.
Ticho a nic.
Šíleně smutná princezna
romantiku hltá z okna.
Dáš mi verš navíc?
Čelo vrásčité nemá žádný hit.
Nit života píše tichý vzlyk.
Cesty se rozešly
a jdu se s ránem mýt.
Chybíš mi.
Bez Tebe je těžké žít.
Ach, lásko, nevrátíš se víc.
Miluji Tě a Ty neslyšíš.
Tvé oči jiskřící, v nich láska se odráží, hezky s citem od srdce vyjádřené emoce, líbí se mi:-)
28.07.2023 05:16:30 | Misha
Dal by sis ho s medem? - bylo by asi lepší
27.07.2023 15:48:56 | Zoroaster
Děkuji, já při migréně mám zhoršený zrak, tak jsem neviděla, děkuji moc.
27.07.2023 16:06:43 | mkinka
Moc hezký. Náladově to vidím rozdělený na dvě části.
27.07.2023 14:10:10 | Koala
Ano. Jsi dobrý pozorovatel i čtenář.
Po důkladném přečtení jsem si řekla, že to má dvě linie jakoby to měly být dvě básně v jedné.
Pak jsem to nechala tak, jak to vnitřní síla chtěla dát.Já občas jsem rozpolcená a tak jsem tam zanechala určitý podpis emocí.
Je to jako sprchový gel - prostě mýdlo i šampón na vlasy.
27.07.2023 15:11:05 | mkinka