Návštěvnost
Lásce
Lásce
co lásku v tónech nalévá.
Jsi novoluní,
co hřmí po šalvěji.
Tvůj vzlet mě ovívá
jako důkaz,
že jsme navždy dva
bez terčů zla.
Láska jako Tvá kůže,
co cit dává i může.
Hvězdy ve rtech dopadají
a mlhu neznají.
Polykám Tvé vzdechy
a mneš mi tváře.
Nemáme pomlku
a vždy píšeš si mě do diáře.
Zamilovaní zní krásnou písní
v tepu spojených srdcí
i melodií Amadea.
Malujeme plátnem okrovým
vírou v lásku k živému.
Měsíc ukázal cestu tomu i tomu
přes periférie dalších barev.
Cukřík mává
a konečně společná cesta domů.
Plná plánů i přání.
Ach lásky.
Zůstaňte si věrní.
Těla smyslem ladí.
V citu hřeje mládí.
Komentáře (14)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskKéž by to bylo*
04.08.2023 11:08:18 | Dejvis
Opět děkuji za podporu mé starší básně. Vážím si jí.
04.08.2023 11:10:14 | mkinka
Moc krásné, Jituško :)
Měj se úžasně :)
03.08.2023 10:49:18 | Ondra
Moc děkuji.
03.08.2023 10:50:57 | mkinka
Láska milostná není totéž co láska křesťanská - Ty věříš na anděly?
03.08.2023 10:29:02 | Zoroaster
Já jsem jenom psala a chápu, že tomu chybí ucelenost.
Láska je velmi široký pojem a já neumím vysvětlit na dálku.
Vím, že pletu páté přes deváté, ale už jsem jí přepracovávala několikrát
a po tom roce, co jsem jí psala, asi by to chtělo ještě dopilovat a zas trochu seškrtat.
Mám tu Andělé 2021. V básních - chtěla jsem tenkrát psát něco pozitivního.
To byl pokus dát sem pozitivní báseň, tak jsem si půjčila text z dřívějšího šuplíku.
03.08.2023 10:40:32 | mkinka
Nekritizuji Tě ani netestuji, máš celou sbírku s názvem andělé, tak by mě opravdu zajímalo, zda věříš, že takové bytosti existují, a jaký je jejich původ a podstata.
03.08.2023 18:21:55 | Zoroaster
Já jsem jenom obyčejná ženská od plotny.
Filozofii neumím.
Věřím na pohádky i na něco, co člověka drží při životě, aby to pomáhalo psychice, ať je to cokoliv, co pomůže v postraumatickém stavu, tak je to dobře.
Určité věci jsem díky Tobě v této básničce změnila.
Člověk si sám neuvědomí, jak určité věci chaoticky v textu jsem uvedla, které tam nepřísluší.
V Bibli je o Andělech a z pohledu věřícího člověka je vnímám, že jsou,
ale neumím vysvětlit.
Babička mě učila - Andělíčku můj strážníčku, opatruj mi mou dušičku.
A když už je nahoře, tak prostě chci věřit s ní, protože jí do pozemského života už vrátit neumím.
Tenkrát umřela, aniž jsem se s ní stihla rozloučit.
PS Tak mám tady též pro ní básničky Babičce a věřím, že si je čte z Nebe.
Mkinka
03.08.2023 18:52:20 | mkinka