Z těch čar a vrypů na skle...

Přichází noc
A já si šeptám, abych ji nerušil
Proč nepřítomnost Tvá je tak dlouhá

Se sklenkou se líbám
Na niž jsem si Tě vykreslil
I čelo s vráskou prasklé

Ty tolikrát zrcadlená
Dýchám ve skle na Tvou tvář
A jak dech zvolna taje
Z živých krůpějí
Se staváš neutajena

Piji krásu Tvoji
Která prolétá domem s okny dokořán
A bez konce je noc mé noci...