Kéž bych ti mohl dát sluneční zář,
snést ti měsíční svit na oltář,
nebeský nach, ať před tebou poklekne,
nechť tě vítr na svých křídlech pozvedne.
Ty, víru v srdci, ve mně jsi stále měla,
já pro tebe, lásko, vždy lepší jsem byl.
Tvůj jas mě vedl zpět ze vzdálených míst,
bez tebe štván jsem byl, jak v bouři list.
Zlákán vlky, já s nimi jsem vyl.
Nad všechny dary světa je něha v očích tvých.
Ty, víru v srdci, ve mně jsi stále měla,
já pro tebe, lásko, vždy lepší jsem byl.
Na noční obloze našel jsem tvé hvězdy třpyt.
V sobě urputný boj. Nechci s vlky být.
Byla jsi můj maják na pobřeží,
vzdáleném, kam hledal jsem cestu stěží.
Ty, víru v srdci, ve mně jsi stále měla,
já pro tebe, lásko, vždy lepší jsem byl.