Návštěvnost
Neptáš se, zda smíš...
Neptáš se, zda smíš...
A ptá se (snad!) vzduch
Zda do svých plic ho pustíš
Pud sebezáchovy ho stejně spolkne
I se sazemi, vlhkostí a splínem dne
Ti prolamuje bránici
Se smíchem padajících hvězd
Co v klíně pálí
A nedohoří dřív
Než hranice Tvých cest
Tě neumoří ostnatostí
Neříkám ano
Slova zkameněla
Dřív než rozezněla
Bolest porodní
Taháš mi z lůna cosi
Co nepopírám
Není nenávist
Neptáš se
Zda smíš
A já mlčím očima
Jimi vyzývám Tě
Ať už skočíš
Zda do svých plic ho pustíš
Pud sebezáchovy ho stejně spolkne
I se sazemi, vlhkostí a splínem dne
Ti prolamuje bránici
Se smíchem padajících hvězd
Co v klíně pálí
A nedohoří dřív
Než hranice Tvých cest
Tě neumoří ostnatostí
Neříkám ano
Slova zkameněla
Dřív než rozezněla
Bolest porodní
Taháš mi z lůna cosi
Co nepopírám
Není nenávist
Neptáš se
Zda smíš
A já mlčím očima
Jimi vyzývám Tě
Ať už skočíš
Komentáře (7)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
...Když oči toho svedou......Ji.
25.08.2023 14:05:14 | jitoush
Je to tak... :)*
25.08.2023 17:46:51 | Ophelia81
Neveselo, truchlivo... ale tolik opravdové, až to zabolí, i na dálku :-)
25.08.2023 10:26:45 | cappuccinogirl
Děkuji za zastavení... Báseň má budit ten účinek... :)
25.08.2023 11:30:36 | Ophelia81
Hodně jsi oslovila. Text hodně blízký....Závěr hodně bolestný...A já mlčím očima, jimi vyzývám Tě - ať už skončíš.
Opravdu potřebuješ obejmout.Brečím s Tebou, holka zlatá.
25.08.2023 09:36:26 | mkinka