Vrchol všeho stesku
Zahrad, jimž konce není
Kde něžně k obloze
Trylkuje ropucha
Kde ptactvo přelétne
A neucítíš chvění
Kde trýzeň lásky
Štká ti slavík do ucha
Trhal jsem růže
Z keře Tvého těla
Jablka našich srdcí
Zrající v šelestu
A poupata našich pohledů
Se prudce rozevřela
A květy napadaly na cestu...