Zářijový vítr...
Zářijový vítr...
Jako ve snu bloudil jsem lesem
Kde zářijový vítr byl už tak sečtělý
Že jenom obracel listy...
Sklíčený blahem šeptal jsem si tiše:
Oni snad chtějí, abych svědčil proti kráse
Oddaloval tesknotu
A abych zničením všeho došel k hrdinovi...
Jak hřálo němým být, tušit a zbožňovat
Tys také mlčela
A já nikdy nezapomněl na Tvé oči...
Byly to oči hudby...
Kde zářijový vítr byl už tak sečtělý
Že jenom obracel listy...
Sklíčený blahem šeptal jsem si tiše:
Oni snad chtějí, abych svědčil proti kráse
Oddaloval tesknotu
A abych zničením všeho došel k hrdinovi...
Jak hřálo němým být, tušit a zbožňovat
Tys také mlčela
A já nikdy nezapomněl na Tvé oči...
Byly to oči hudby...
Komentáře (20)
Komentujících (10)
Doporučit
TiskKomentáře
ach, Radku, ten začátek vážně famózní :) láká mě usednout do lesa a listovat s podzimním vánkem stromovým :)
17.09.2023 14:01:21 | narra peregrini
Děkuji, Narro, Tvůj komentář mě velmi potěšil:)
17.09.2023 18:35:20 | RadekČ
Až jsi se v nich ztratil:-). Krásné.
16.09.2023 13:02:23 | CULIKATÁ
Naprosto ztratil:) Moc děkuji.
16.09.2023 13:21:24 | RadekČ
Zavoněla obraceným listím... a vítr jako čtenář, moc hezké.
16.09.2023 13:01:39 | Lexi
Moc děkuji, takové dojmy z básně mě moc těší:)
16.09.2023 13:20:41 | RadekČ
Zasněná, prosněná, vysněná. A taková v ní lehkost*
16.09.2023 11:21:42 | šerý
Děkuji za Tvůj vhled do básně, vážím si toho *
16.09.2023 12:43:43 | RadekČ