Říkal si,
že melancholici píšou ty nejlepší básně.
Plakala jsem
a slza zůstal v Tvém klíně.
Nahá zas v ulitě
skládala slova
a čekala,
že pomiluji Tě znova.
Nestalo se.
Zázrak nebyl.
Nebyli jsme v tom dva.
Padla konečná
a zeď odpovídá.
Ani kdyby se nekoná.
Zas melancholie vyhrává.
A v nářku hlučí samota.
Karta, zatáčka i zákruta.
Brek veršů brodí rána.
Tak tohle se povedlo, námět i zpracování pěkné. Je vidět,že ženy umí psát o lásce nejlépe. Tohle téma nedávám, neumím.
03.10.2023 14:18:14 | Admirál
Moc se povedla a zase posmutnělá notečka:-(. A šup na sluníčko, nastavil líčko, dodat energii, co pocit štěstí so dušičky vlijí- paprsky:-).
03.10.2023 12:03:44 | CULIKATÁ
Tohle je tak silně vyjádřeno... mikinko, ten smutek je tak pevně vetkanej do každýho slovíčka... smutně, ale nádherně píšeš...
03.10.2023 11:04:59 | cappuccinogirl