Pod zvonem mlčení...

Zeptala ses mne...
,,Proč jsi takový?"

A já jsem nevěděl...

Že jsi květem kamene
Který snáší tíhu větru

Že jsi ryba polykaná jinou rybou
Do které ztěžka klouzáš
A téměř ji zaplňuješ

Ztracené ve sněžném světě
Pod ocelovým zvonem mlčení
Zeptal jsem se
Ztichlým hlasem...

,,A proč Ty jsi taková?"

A Tys němě objala mne...