Ještě před...

Nebyla jsem šťastná
Ne víc než na špetku ticha
Tehdy se to stalo
Pohladil jsi mě po vlasech
A já slyšela jen šumění stromu
který včera šel na podpal
Třepotající ptáče na prvním sněhu
Maso obalené moukou
Jako když vápno cedí krev
Paměť ve skle
Vzpomínky lomené do světla

Říkal jsi cosi o něze
A přitom plnil tělo po okraj
Jako když půda přiráží ke kořenům
tiché smrti
Holčičko... kdepak jsi byla...

Ani sis nevšiml
Že jsem odešla
Ještě před tím
než jsi mě miloval