Hledám Tě

V gejzíru
tiché noci
slovo se mihotá.
V rozhraní galerie snů.
Rýmujeme.
Jen my dva.

Slovo pádí
a vzpomínám na Tvou recitaci.
Má báseň v očích Tvých
rostla něhou.

U nás je to vždy.
Začneme i končíme láskou.


Dalekosáhle slovo pádí
v jinotaji ilustrací
měsíce i bujaré lávy.
City jsou cíl.
Ach, drahý.
Obejmi mě z dáli.

Uvědomění,
že prošly nás i jizvy.
Doba, kdy jsme
i spolku nemluvili,
ale o druhého se báli.
Láska je běh táhlý.

Každý se hledá
v druhém
a plá v brnění
poznání lyry,
co vrní i šumí
i lomcuje větry.

Jak popsat lásku?
Každý jí máme jinak.

Někdo o ní píše
a v koutku věří.
Druhý se chce milovat
a čistit vodu
i být svěží.

Kde jsme my?
Dávno víš,
že jsme se potkali.

Bylo to dávno,
co nepohřbili jsme naději.
Čas utekl v oddělení.
Náruč viděla i slzy.

Ach, milovaný.
Kde jsi?

Stojím v bezbřehé závěji
a koutky se chvějí.

Do slov posledních
vkládám tušení.

Ze dna prošla jsem k básni.

Odpověď mlčení.

Srdce tak teskní.

Miluji Tě.

Dotýkat už se nesmí žádný.

Jen Ty.

Vyvolený.

31.05.2022