ČEKÁNÍ

Na město padá pošmourný večer.

Prázdnou ulicí bezcílně kráčím.

Tiše kráčíš vedle mě

v mé mysli.

V jemném mrholení

cítím tvůj dotek.

Malá kavárna

vábí vůní kávy.

V jejím matném světle

dva plaché úsměvy.

Leží mezi námi

otázka čekání.

V tom pozdním večeru

jsem s tebou pořád.

Má milovaná,

blízká, i vzdálená.