Anotace: Zase neuvěřitelná inspirace v depresi. Nevím, jak to dělám... Napadlo mě to, když jsem málem vzlykala dívajíc se z okna autobusu při cestě domů. Tehdy jsem ztrácela naději, že si kdy promluvím s klukem, který mě nyní den co den doprovází domů :)...
Sbírka: O lásce s láskou
Hladil mě po vlasech,
šeptal slova něžná,
lhal každou vteřinou,
byla jsem tak směšná.
Těšil mě v náruči,
říkal mi: "Má milá...",
prý mě vždy miloval...
A já mu věřila...
Vzpomínka vyvstala
v mé mysli temné,
když jsem mu dávala,
polibky jemné,
na noc a k snídani...
Byli jsme šťastní,
než jsem pochopila,
že není můj vlastní.
Když dívám se dozadu
do jeho očí jasných,
teď cítím jen bolest,
po těch nocech krásných...
24.02.2018 20:08:14 KeepTheFlameBurning
To nevadí, nemusí se všechno rýmovat, hlavně když to dává smysl. Je to krásně napsané, ač bolavé... To znám. V depresi a bolesti srdce se nejlépe píše. :-)
05.07.2007 20:05:00 uživatel smazán
druhá sloka ujíždí rýmově