V dvojsmyslu našich těl
budeš mi šeptat
krásný sen.
Pro Tebe, tu jsem.
Pohlaď mě, prosím
a do hlasu dej satén.
Pospěš spěšně sem.
Ty nejmilejší
nejkrásnější
nejhodnější
z
jmen.
Pst.
Psala se živá píseň
v horizontu
vzpomínek,
co kdysi zažehla
náš věčný plamínek.
Piju čaj.
Černý.
Však znáš.
V květenství dojmů.
Zapomněl jsi
a nebo
už se nesetkáš?
La a la.
Příběh se dlouho počal psát.
Ten vánek souhvězdí.
Já přála si,
ale nebylo žádné dva.
17.01.2024
přečteno několikrát a pokaždé překvapivější a zajímavější, no ... ST**
29.05.2024 16:18:36 | Pablo Kral