Dvacátý sedmý dopis lásce

Řešila jsem
svůj zármutek
a nebyl čas na zbytek.

Mezi kopcem snů
zbylo jen pár básniček.

Do ponurého rána
volám chladem dne
to slovo tesklivé.

U
ž




s
e



n
e
p
o
m
i
l
u
j
e
m
e.



Ale



miluji



Tě



stejně.


Líbám listy
do schránky
matky země.

Ta zná vše pevně.