Proč má múzo

V přítmí podzimních listí
já hladím ti tvář.
V rozevřele vřelé bolesti
spílám o větru, jaký je lhář.

Sychravě ses pryč vyvlékla.
Mokřady, bahno, vše vysvlékla.
Své břízové tělo s kaštanovým vlasem
rozžehnula svící a zuhelněla žárem.

Proč má múzo se ničíš dehtem?
Proč jen toneš v cizí touze
a sebe na zápraž letem
dál jako ostříž bez nouze
toneš tiše s mořem.