ZVÍŘE, MOTÝL, NOC a ONA
ZVÍŘE, MOTÝL, NOC a ONA
Probolel se k ní.
Byla noční motýl na jeho víčku.
Nepřišla s bouří,
zjevila se přesně uprostřed -
malá dlaň položená na hruď,
když se bál.
Ve tmě jí zanechal
otisk slov ze dna světa:
"Až přijdeš znovu, poznám tvůj stín."
Neochočila ho.
Přiblížila se k tesákům,
podvolil se jí.
Komentáře (13)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
...probolel se k ní
očima, které vědí
že všeho je možné se bát
ale přesto to k tobě může vklouznout
pohybem který nezraní...*
09.05.2025 20:54:17 | cappuccinogirl
Já jen tak... tiše po špičkách... kolem... aby motýl neodlétl...
Zanechávám pochvalu. A objetí... uprostřed každýho strachu.
08.05.2025 17:22:12 | ukrytá v máku
Nevím, jak tenká je hranice mezi ochočením a podvolením se. Mi moje Frýda prokousla ruku a já si jí za to vážím. Je opravdová. Včera si přestěhovala jeden svůj oblíbený pelech přímo ke dveřím ložnice. Ten druhý je z proutí. Ten dotáhla naštorc k mý posteli, aby se ke mně nedostal. Lehla si na ten první a nepustila Chada dovnitř. Někdy žasnu. Já někdy píšu nešikovné komentáře, vím to. Moc se mi líbí
Nepřišla s bouří,
zjevila se přesně uprostřed -
malá dlaň položená na hruď,
když se bál.
07.05.2025 19:23:11 | Philogyny1
Ahoj Svati,
pro mne je hranice mezi ochočením a podvolením se dost tlustá a vzdálená. Nejsem moc ochočitelný, ale když už se dám, dám se...
08.05.2025 08:47:45 | vrbák
Myslela si to, ten poslední řádek. V každém z nás je šelma a ta nejde ochočit.
08.05.2025 12:18:16 | Philogyny1
