Válka a láska

Válka a láska

Anotace: Kde sou hranice lásky když svede dva co se nenávidí. Kde je hranice toho kdo koho bude milovat i když ho ještě nevidí.Je to vážně předem dáno?

Chodím po lese nádhernou krajinou,
Přemýšlím o světě o lásce, nemyslím na jinou.
Na cestě do bitvy, kdy byl sem přepaden,
Byl sem skor zabit však štěstí jen poraněn.
Prošel sem lesem, úbočím přes řeky.
Znaven raněn,
U jedný zastavím rty a tvář namočím –
V tom sem se zatočil,, pocit mi říká abych se otočil.
Stojí tam anděl, si v duchu říkám,
Dále už nemohu z hluboka dýchám.
Pomalu kráčíš jdeš doufám že ke mě.
Však mdloba a únava se vrhly na mě,
Pod tíhou mého těla upadlas já na zem ty na mě.
V probuzení a bolavou hlavou vzpomínám
Marně co se to stalo, kdo že sem?
A kde že se tu vzal?
Než sem to domyslel část pravdy už sem znal.
Ses jak zázrak tam zjevila.
Vzpomínám u řeky, než mdloba mě skolila.
V hlavě mám tu tvář andělskou
A srdce mé touží jít za láskou.
Po dlouhé nemoci a těžkém boji
jsem opět na nohou pomalu chodím.
Přemýšlím však asi marně, kdo vlastně já sem
Snad zapoměl každej už na mě.
Marně si vzpomenout na svou zem zkouším,
Přemýšlím, nadávám láskou se soužím.
Ne , ustávám v tom marném hledání,
odcházím z pokoje a jdu rovnou
doufám že za ní.
V mysli jen otázka,,, ke je má paní?
Potkal sem jí v zahradě, hleděla na mě
Přišel sem blíž, poklekl a chtěl sem říct –
Však její ruka ústa mi zakryla.
Mluvila ke mně a slova její mě hřáli
Po celou dobu sem byl snad v ráji.
Její srdce prý po mě touží,
A že co mě poznala se láskou souží.
Pak přišla pravda co sem zapoměl
Povídá sem dcera krále a já znám tě
Krutá realita a vše mi odpověď v otázkách skýtá.
Vím kdo jsi a tedy já jsem,
My dva ty a já jsme jeden nepřítel.
Můj otec je král země se kterou
Ty sz se do války dal.
Kdo tedy sem – Si král – nepřítel.
Otec nesvolí aby sis mě vzal,
A do zahrady vstoupil její otec,
Sám a zraněný pan král.
Dcero moje vracím se z boje,
Však oči moje nespatří již nikdy ty tvoje.
Nepřátelsky král prý padl v boji
Lid už se nebojí je mír a tebe má milá,
Tebe jen prosím vdej se mé dítě přiveď
Mi nástupce, poslechni radu od otce.
Otče zadrž tvé zprávy sou milné,
Padlý král protější země, tu stojí u mě.
Chce tě požádat, otče o mně.
……. Je to Boží přání, aby jste se vzaly?
Ptám se tě nepříteli, bo snad můj králi?
V příběhu to smutně začíná,
Ale milovali se ti dva.
Sic nepřátelství je dělilo snad náhoda
Bo osud kdo ví co je spojilo.
Dvě země sužované válkou se spojily
V zemi velkou rozmanitou a krásnou –
A kdo tedy prohrává když řídí se láskou?
Našel sem odpověď – v boji a lásce?
Kdo mi teď odpoví dá klid mé otázce!
Autor RendyMCAir, 04.04.2005
Přečteno 272x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře
© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter