ZRANITELNÁ

Sama v tichu, snad ještě včera,
byla jsem obětí svých přeludů,
ale pak jsi přišel ty a změnil to,
dnes už nejsem tolik zasněná.

Pokaždé když jsem ti nablízku,
jsi ze mě víc, než jen nervózní,
vzájemně se díváme do očí
a já ztrácím se, v těch tvých.

Jsem zranitelná víc, než kdy dřív,
rovněž zmatená a můj ledový klid,
nečekaně vystřídal spalující oheň.

Přestože jsem jaksi svá
a jiná už stejně nebudu,
máš pro mě, i tak slabost,
byť tě doháním, k šílenství.

Co si vyznat čistou lásku,
pak postavit si hrad z písku
a než ho celý spláchne voda,
vybudujeme si hráz z důvěry.