Anotace: Dlouho jsem se schovával za zamčenými dveřmi. Měl jsem strach otevřít se, ukázat své slzy i touhy. Pak jsem pochopil - když se bojíme být zranitelní, přicházíme o všechno krásné. Tato báseň je můj klíč. Možná otevře i vás.
mám rezavý klíč
v srdci ho nosím
odemkne ticho
kde slzy rosím
~
starý je
pokrytý vrstvou času
v prachu vzpomínek
našel svou spásu
~
každý má svůj vlastní klíč
schovaný tam kde jeho duše spí
kolikrát zamknul stíny v nás
kolikrát otevřel slunce jas
~
vem si ten klíč
neboj se snít
s každým otočením
jsi více svobodný
~
a za dveřmi
podzimní pláň
a květina
co tančí v dešti
~
každý okvětní lístek
co padá k zemi
je důkazem
že krása žije
mezi námi
~
ve větru smějící se zlatobýl
v sobě nosí malý kousek nebe
půda chrání jeho sny zahalené
v každém listu
tajná píseň
~
podzimní vítr
hraje na struny
~
listy padají
jak noty z nebe
každý tón
mi připomíná Tebe
~
podzim zpívá
píseň něžnou
v každé kapce
cítím vůni
deště
~
koncert lásky
souzvukem zní
když zamknuté
se naším klíčem
probudí
~

Krásné dílo, klíčová myšlenka a ten obrázek je pomyslná třešnička - je úchvatnej*
24.06.2025 12:04:30 | cappuccinogirl
Já se někdy do těch obrázků přímo promítám... :-) Jako bych byl uvnitř toho obrazu. Z 2D si udělám 3, 4, 5,... 9 D = a to, co kolikrát zažívám, to se ani nedá popsat slovy:-) Mám neuvěřitelnou fantazii. :-D
24.06.2025 18:26:20 | malé srdce - Z.V.
Ta hladí duši - moc se mi líbí jak svítí tím čerstvým nádechem.
Krása ji číst :)
23.06.2025 20:30:08 | LuminarisAlba