Anotace: Byla žena a byl obraz. Na obraze cizí muž. Malířka vzala štětec a přemalovala obraz mnou. Jenže pod novou vrstvou ukrytá vrstva stále dýchá...
V ř e c e č a s u p l u j í k a m e n y .
tvé děti jeden vylovily —
ve tvaru srdce ho spatřily.
Jako by tušily…
Byl krásný,
jako měla být naše láska,
kdybys ten kámen nezahodila,
dřív, než jsi mě poznala.
K ř i š ť á l o v á s l z a na tvém krku
byla mou mapou
v říši ticha.
Když jsem tě našel,
rozpustila se,
vrátila se
do nebe.
Namalovala jsi svatbu
s mužem, kterého jsi znala.
Sen o lásce v bílých šatech —
on a ty, navěky spolu.
Když jsi myslela,
že mě miluješ,
vzala jsi štětec
a zamalovala toho cizího muže
jeho postavu,
tvář i duši —
mnou.
Každý tah štětce byl slib.
Každá barva přísaha.
Věřila jsi, že láska
může přemalovat sny.
Ale pod vrstvami barev
zůstává první obraz.
Teď se barvy odlupují
a on se vrací.
Cestou na svatbu
míjeli jsme h o ř í c í v ů z.
„Vidíš?" řekla jsi tiše.
„To jsme my."
Četla jsi znamení,
věštila naši zkázu.
Malovala budoucí rány.
Přesto jsi šla k oltáři
a dala mi slib:
.................................................................................................................
„Ve vzájemném slibu kráčíme po této společné cestě světla a lásky
plné naděje. V tomto vzácném slibu, odevzdávám své srdíčko, jen Tobě
Zdenečku :-) Věrnost a čestnost Ti slibuji. Věř, že spřízněnost
našich duší podstatou je. Na této cestě světla a lásky společně
kráčíme v oddanosti a víře pomáhat si vzájemně. Dnes nám je souzeno
ve společném objetí a s vřelým polibkem se těším. Věru, říkám Ti,
že Tě miluji."
.................................................................................................................
Teď miluješ přízrak
v cizím domě.
Čekáš na muže,
který nepřijde.
A já čekám na Tebe,
která nepřijdeš.
Nikdy to nebyla náhoda,
má milovaná ženo.
N I K D Y !