Hrniček s noty

Říkáš mi: „Lásko, dobré ráno,
i když je ještě rozestláno.“
Já na tebe čekám,
a tvořím celý den.

Ranní káva – voní po skořici,
pěna, v které
malou lžící
kreslím pár srdíček,
můj červený hrníček…
pocit dobrého rána
mi dává!

Ranní káva – se smetanou,
nejvíc chutná, když jsem s tebou!
Naše hrníčky – vedle sebe,
a venku slunce – a modré nebe!

A večer už se tiší
nad párou hrnce.
Příběhy píší,
mizí mé pochyby.
Občas dělám chyby,
a sem tam něco přesolím…

 A když zhasne lampa poslední,
a prázdné konto v bance,
pocítím stín i temnoty…
Mám silné motto: nevzdat to!
Skládám si noty a slova,
vyzuji boty –
a tančím zas a znova!

Do své písně pocity namíchám,
ať chutná, ať umí den rozzářit.
V kuchyni jsem svou paní,
a nejen kávu ranní
umím uvařit!

 Ranní káva – se smetanou,
nejvíc chutná, když jsem s tebou!
Naše hrníčky – vedle sebe,
a venku slunce – a modré nebe!

 Ranní káva – a tvoje hubička,
cítit se prostě „doma“…
,, …a na okraji hrníčku zazní nová písnička… "