Anotace: Rozbitý svět dvou lidí, kteří se jeden druhému ztratili.
✦ ◦ ✧ ◦ ═══════ Pro Tebe, Peťko ❤️ ═══════ ◦ ✧ ◦ ✦
Včera jsem potkal tvé oči,
pod lucernou
u staré zdi.
Nepoznaly mě.
Stále patřily
někomu jinému.
Dlažba si pamatovala
naše milostné kroky
a půlnoc hrála ozvěnou
na rozbité housle ♪
smuteční sonátu.
V puklině stěny
našel jsem klíč
od prázdných dní.
Včera jsem chtěl víc,
dnes stačí mi jen málo.
Můžeme slepit praskliny
nebo nechat všechno být.
Miláčku,
proč se náš svět
tak snadno rozpadl?
Slzy jak hvězdy padlé
svou sůl už dávno vypařily.
Slova jak střepy —
ostré náhody.
Kdo z nás to zničil,
kdo zapomněl?
Proč bolest
jak láva
stále pálí?
A proč vše krásné
ztrácí se
a mizí…
Rozbitý svět,
ve kterém jsme sami.
Čas bodá
jak rezatý hřeb stáří. ※