Anotace: Toto není vysoká poezie. Jen jsem chtěl napsat své milované ženě. To je vše.
Z mého srdce
vylétává švitořička,
hedvábným peřím šustí,
třepotá.
Proč právě teď,
když pláče lidská slza?
✦
Proč kapkám v dešti
teskně je,
když smývají zapomenutá slova
do stránek
modrým smutkem
vepsaná?
✦
Tak daleko od domova,
na lavičce,
létačka tě našla.
✦
V kapse díru měla,
lásku jak hvězdy
po tvé duši rozsypala.
✦
A já — v obrazu svém,
se pročesávám vlasy,
šedou pastelkou
barvím tvůj svět —
linii boků,
čáry tvých kroků.
✦
Tvá posvěcená ňadra,
ve spirále dotyků
každou noc líbám.
✦
Jen ústa ztrácejí lesk,
tak málo jsi se smála.
✦
Tak krásná, prostá
žena má,
co na papíru jak baletka
náš tanec tancovala.
✦
Dnes líto mi je, že pláčeš
a bojím se,
až peřina zase nasněží.
✦
Kam ukryji své chladné ruce,
s kým propletené nohy budu mít
v tom prázdném pokoji?
✦
Můj domov je v srdci
milované ženy.
…
...jen chtít napsat je nejvyšší, co v poezii může být...(k anotaci)...;-)a v milostný zvlášť...
23.09.2025 14:21:39 | Marten