Hlubiny lásky krásný

Umírám v životu

láskou k tobě 

naděje si a spočinutí 

v lásce

si všechno co může být

Ty a náš syn

my

tedy

vy dva

 vy dva

a já

naše láska společná

Oči vaše modrý

ty co nemá nikdo jiný

ty Tvý oči

ty naše oči 

mý zelený s nimi

prolnou se v hlubinách duší

našich

jeden

dech

tep 

smích 

Bojácná že můžu víc mít

víc

ráj v nás

nás všechny časteji

náš čas

co nevrátí nikdo

a láska vzpomene

kdo ztratí společný prolnutí

ve chvílích nevšedních

ten je nešťastný

moc

 tedy i tak šťastná a tak zoufalá

chci být s vámi stále

ne se dělit na bolesti světa

Zvyk je košile železná

víc než chci Ti říct 

je tato věta tak zamysli

se

ať začíná nová věta

už dávno začala

rozvineme

do :

je naše 

ale ona je

je všechno

 je i teskno

je

a tak

když šel si sám spát

a tak