hrnečky

Vzala bych si Tě
jako vodník bere lidem duše:
nenasytně,
ale stejně tak
opatrně, aby se mi při tom nerozbily
mé malované hrnečky

Vzala bych si Tě
a ani bys nedutal,
to jak by Ti rybniční voda
naplnila ústa

Přišel bys o hlas,
ale já bych Tě přece slyšela

Vzala bych si Tě jako velká voda
a přitom s jemností říčních vlnek,
až by ses mi v náručí zbortil
jako mořská pěna

Hořel bys mi tiše pod hladinou,
až by z Tebe zůstala jen horká prachu kupka,
a já bych Tě pak vdechla
zvíře-ná jako ta voda - - -

–

Jenže z nás dvou jsi Ty tím,
kdo bude mít pré,
jsi totiž jedna velká výjimka
v našem malém rybníce

*jaro 2025