Mám se bát, že utečeš za jiným
když nám to nenotuje...
Mám se bát, že vše skončilo
a láska ztracená je...
Bojíš se i ty...
Vím, že ano
promluvme si navečer
při návštěvnících hvězd
cinknem pod nimi
tím vínem do duše
a poteče otrávená krev
jehož jsme viníky nenávisti.
Je brzké ráno
hlava čistá
vstávám jako horník
zhrzen, zrazen
ale ty už jsi vidím fuč
jak jsi mně šeptla's té tmy vražedně.
Au, Au
bolí to stržené srdce palčivě.
Srknu si ještě černé kávy
a již rozhodnut
jdu se oddat Bohu
a mnich se mnou
láska patří už jen mu.
Promiňte mi ženy žul
a možná jemností
promiňte mi tím
že nevěřím žádné vaší váze svůdné.