JMÉNEM...
JMÉNEM...
A když tě volám, přiznávám se k sobě,
jak nočním vodám bledé lekníny.
Volám tě jménem, které v ústech schovám
do chuti jablek šatů Eviných.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Tedy Vrbáku, musím přiznat, že jsi mne dostal první větou tak, že i když je báseň fantastická celá, ten začátek mně táhne znovu a znovu. Moc krásné a dojemné.
01.02.2026 23:04:52 | narra peregrini