Z čista jasna,
děsně krásná.
Rozbouřila moře klidný
projasnila časy bídný.
Byl jsem její během chvíle,
nehraju na nízký cíle
Co se stalo, stát se mělo,
kéž by mě to nemrzelo.
Víkend jako z pohádky
budu platit na splátky
Mám být smutný nebo šťastný?
nemohlo to být víc krásný.
A nikdy už nebude...
Co ty na to Osude?
I když se mi tohle hnusí,
Vím, co udělat teď musím.
Přestat snít ten krásný sen,
s hlavou vzhůru vyjít ven!