Luční

Vedle mé postele
poslední úlomky zbroje
říkám že nejsem ničí
a přece jsem jen tvoje

když tvoje ruce
hladí mě
po zjizveném hřbetě

rozkvétám
jak česká louka
v plném létě

chrpy, jetel
kopretiny
a vlčí máky

voňavý nektar
pro čmeláky

schovám se do blankytu
nad naše těla
slova z mých rtů
kamsi uletěla

nic po mě nechceš
a přesto jsem chycená
do tvojí něhy
jako do houpací sítě

někdy kdo složí zbraně
je i vítěz