Anotace: Báseň o prostoru mezi slovy, kde se skrývá často víc, než je řečeno.
Sbírka: Mezi nocí a dnem
Poslední dobou se přistihuji,
jak toulám se myšlenkami.
Krajinou, kde sny existují
a kde bloudíme - my dva sami.
Ty v stejném duchu uvažuješ,
avšak s překvapením skvěle pracuješ.
Vždy jsem v tichém údivu,
když dušičku tvou vidím naživu.
Otázky vzbuzují náladu pestrou,
a myšlenku dominantní hry nesou.
Zkoušíš, zda dokážu stát pevně,
a zvládnu nést tvůj svět jemně.
Rozum křičí, ať se bráníš,
zatím co tělo zná můj tvar.
Říkáš, že před sebou mě chráníš,
mezi řádky však zůstává jen zmar.
Kdežto já si nejsem jist,
zda byl jsem k lásce kdy blíž.
Přestaňme v knihách cizí příběhy číst,
a neubližujme si víc, než musíme již.
Už nechci být jen zkouškou sil,
ani hrou, co nemá cíl.
Pokud mě chceš, tak celého,
ne mezi řádky, ale živého.