Ó, čela mladých slunečnic
v moři zlatem orosená,
nevíte, že jste spočítaná?
Chcete růst nad starý lán.
Vaše těla, ještě křehká,
myslí, že léto zůstává.
K obloze zvedáte
svou žlutou tíhu.
Ve stoncích dozrává
cizí sklizně míza.
Nechám se sežehnout
na konci léta —
tou, co zůstala neposečená.
