Vylodění

V přístavišti mých úst
kotvila něžná slova
připlula ze srdce
s kýčovitou představou

že je vyslovím
a ty mi padneš do náruče

Jsem kousek od tebe a mlčím
párkrát si dovolím polknout
a jen já slyším křik ubohých slov
jak padají hluboko do mě

Udiveně se na mě díváš
tuším jaké mám barvy
na plátně svého obličeje

Nikdy jsem nebyl jako obrázek

přesto se na mě díváš
tak nějak .... galericky
a vidíš ve mně cosi
co nikdo jiný nevidí

a tak všechna má slova

míří ke tvým břehům