Vyšlehl a místo kostky cukru,
kterou tak miluju
mě udeřil ostřím,
které jsi neovládl.
...a zranil...
...ač jsi asi nechtěl...
A jeho protipól vyrazil...
Namísto pralinky
vložil jed...
do bříšek prstů
datlujících...odpověď.
...zraňovala?...
...to jsem nechtěla...
Otup mé ostří svým
protože jinak
budu nebezpečná...
Sobě...
Tobě..
Nám.
...když mi nejsi nablízku, jsem nabroušená.
je to hezký.
znám to. já otupěla trochu moc. a teď jsem HODNĚ nabroušená... !
;o)
20.06.2007 23:58:00 | Ágnes
..... jako dva berani .....
nepřestanem si hlavy otloukat
- až v třesku rohů zanikne
... tichoučké mám tě rád ...
*- ....šarvátky a potyčky, .... hrobu lásky motyčky ...
/ se na to vykašlu vždycky napíšu nějaké slovo a hned mi naskočí rým .../ měla to být původně rada do života ... :-))
13.06.2007 16:26:00 | HarryHH
Bchmch... (Krutá žárlivost..) Ale přežiju.. :)
Ještě, že ten tvůj truhla je tak miloučkej.. :P
30.05.2007 23:21:00 | Angelon
tohle není zrovna můj cup of tea, ale snad ani nemůžu být proti, no, je to... nový :)) počkám si na další
29.05.2007 22:09:00 | EsmE
Líbí se mi obsah, ale ve formě jsou chyby. Už v 1. sloce bych vynechala "jsi". To střídání pádů, kdy jednou píšeš "on", vzápětí však "Ty", dost ruší při čtení a vnímání básně... Promiň moji kritiku... Ty víš, že se mi líbí, jak píšeš... :-)
29.05.2007 09:30:00 | Levandule