UMĚLECKÁ TOUHA

UMĚLECKÁ TOUHA

Naprosto stejní a úplně jiní…
Propletené nohy, propletené ruce…
Navzájem jeden druhého viní…
že srostlo jim dohromady srdce.

Alespoň na malou chvíli…
Líbej mě, dokud máš ještě dost síly.
A chutě… dokud tu je s námi chtíč…
Líbej mě, líbej mě, než bude pryč!

Možná jsem do tebe zamilovaná.
Možná si na lásku jen hraju…
Vím, jaké to je být nemilovaná …
A tak samou láskou taju!

Jsem milostný výkřik do hluboké noci…
Jsem měsícem v úplňku o půlnoci…
Jsem schizofrenní anděl s prosbou jedinou pouhou…
Pojď ke mně..Vem si mě… než shořím touhou!