Střešní

Pod rytmem klapajících prstů,
udávám tón
večernímu menuetu
tobě, městu, světu
oranžových střech
/lidé, co stojí na schodech/
chrámu
a klepou...

"klepejte a bude vám otevřeno"
říká jim tiše
/neposlouchají/
a tak...opět roztahuji již trochu ztuhlá křídla
vzlétám na vychladlé střechy měst
tohohle města
konec cesty
mé holebavé, marnostratné štěstí
z dotyku doškového vzduchu

A na Letnou, na kometu
tenhle pozdrav
tobě, městu, světu
posílám...